Seriál KRAAU (2. díl): Jak je rámec popsaný a proč to není jen další „papír do šuplíku”

Minule jsme si řekli, co KRAAU je. Dnes se podíváme dovnitř.

Úvodem je potřeba říci, že rámec je opravdu podrobný a může svým rozsahem odradit potenciální uživatele. Právě proto stojí za to podívat se, jak je vlastně postavený, a hlavně jak se s ním dá pracovat.

Od vize ke konkrétním kompetencím

KRAAU začíná jasnou vizí: jakého absolventa či absolventku si přejeme. Z ní vychází 18 kompetencí v 6 oblastech. Každá je formulovaná v první osobě, jako věta, kterou by o sobě mohl říct sám učitel. Například:

• Kompetence 2.2: Poznávám vzdělávací potřeby žáků a žákyň.
• Kompetence 3.1: Vytvářím bezpečné prostředí pro učení.
• Kompetence 4.2: Poskytuji a přijímám zpětnou vazbu a vedu k tomu také žáky a žákyně.

Formulace v první osobě není náhoda. Rámec je psaný tak, aby se v něm učitel poznal a mohl si u každé věty položit otázku: „Platí to i o mně?”

Tři úrovně rozvoje

Každá kompetence je popsaná ve 3 úrovních:

Úroveň 1 je standard, kterého by měl dosáhnout absolvent či absolventka učitelství. Je to start, ne cíl.

Úroveň 2 a 3 popisují další profesní růst: od začínajícího učitele ke zkušenému profesionálovi.

Znamená to, že nikdo není „hotový”. Ani zkušený kolega s dvacetiletou praxí nemusí být na nejvyšší úrovni ve všech 18 kompetencích a rámec s tím počítá.

Co je u každé kompetence kromě popisu úrovní?

Rámec neříká jen, „co umět”, ale i „proč to dělat”. U kompetencí najdete také komentář o tom, jak se daná kompetence učitele odráží v učení žáků. Díky tomu je jasné, že nejde o formální požadavek, ale o něco, co zkvalitňuje naši výuku a pomáhá rozvinout potenciál každého žáka.

Proč to není papír do šuplíku?

Protože s rámcem se už pracuje. Fakulty ho promítají do akreditací a výuky, využívají ho při pedagogických praxích k sebehodnocení studentů a vrstevnickému hodnocení. Studenti si na základě rámce stanovují své profesní výzvy a provázející učitelé jim s oporou o něj dávají zpětnou vazbu. K rámci vznikají také oborově specifické přílohy, například pro matematiku, cizí jazyky nebo dějepis, které ukazují, jak se kompetence projevují v konkrétním předmětu. Pro učitele z praxe to znamená, že budoucí kolegové a kolegyně budou mluvit o kvalitě výuky stejným jazykem jako MŠMT a fakulty. Kompetenční rámec totiž vznikal ve spolupráci všech těchto aktérů.

Zkuste si to sami

Vyberte si jednu kompetenci, třeba 4.1 Hodnotím na základě kritérií a vedu k tomu také žáky a žákyně, a zkuste upřímně odpovědět:

1. Co z popisu už ve své výuce dělám?
2. Kde vidím prostor pro svůj profesní rozvoj?
3. S kým z kolegů a kolegyň bych o tom mohl/a mluvit? Kdo už s kritérii hodnocení systematicky pracuje?

Právě takové krátké sebehodnocení je přesně to, k čemu nám KRAAU může sloužit.

(Příště: Podíváme se, co je na tzv. kartičkách KRAAU, a popíšeme si, jak je můžeme použít.)