Kdo, kdy a komu? 3 otázky, které pomohou nastavit evidenci pracovní doby
Jak nastavit evidenci pracovní doby tak, aby fungovala, odpovídala pracovněprávním požadavkům a současně nezatěžovala ředitele školy více, než je nezbytné?
Při hledání vhodného způsobu evidence pracovní doby často začínáme otázkou, jakou tabulku nebo elektronický nástroj použít. Excel, formulář ve Wordu, specializovaný software, nebo vlastní systém?
Třeba může být užitečné začít i jinak.
Kdo jednotlivé činnosti zajišťuje? Kdy je má provést? A komu předává potřebné podklady?
3 jednoduché otázky, které mohou pomoci nastavit přehledný proces odpovídající velikosti školy, její organizační struktuře i rozdělení kompetencí.
Samotná tabulka totiž ještě nezaručuje, že bude evidence úplná, či vedená v souladu s příslušnými požadavky. Stejně důležité je, aby každý věděl, jaká je jeho role a jak na sebe jednotlivé činnosti navazují.
Pět kroků funkčního procesu
1. Zaměstnanec poskytuje potřebné údaje
Zaměstnanec ví, jakým způsobem a v jakých termínech má poskytovat údaje potřebné pro evidenci pracovní doby. K dispozici má srozumitelný formulář nebo elektronický nástroj.
Je přitom důležité rozlišovat mezi podklady poskytovanými zaměstnancem a samotnou evidencí pracovní doby, za jejíž vedení odpovídá zaměstnavatel.
2. Vedoucí pracovník ověřuje podklady
Tam, kde to organizační struktura umožňuje, ověřuje správnost a úplnost podkladů příslušný vedoucí pracovník. Případné nesrovnalosti řeší se zaměstnancem.
V menší škole může tuto činnost zajišťovat přímo ředitel, ve větší organizaci se na ní mohou podílet vedoucí jednotlivých útvarů.
3. Údaje se zpracovávají a předávají
Na základě potřebných údajů zaměstnavatel zajišťuje vedení evidence pracovní doby v zákonem požadovaném rozsahu. Z příslušných údajů se současně připravují podklady pro mzdové zpracování.
Je vhodné mít předem stanoveno, kdo jednotlivé činnosti zajišťuje, komu se podklady předávají a v jakých termínech.
4. Evidence se uchovává
Škola má nastavený způsob ukládání a uchovávání evidence tak, aby byla dostupná oprávněným osobám, náležitě chráněná a bylo možné ji v případě potřeby doložit.
5. Nastavený systém se průběžně vyhodnocuje
Změní-li se organizace práce, personální zajištění nebo požadavky na evidenci, je vhodné ověřit, zda dosavadní postup stále vyhovuje.
Užitečná může být také spolupráce s personalistou či mzdovým účetním, například při posuzování používaných výkazů a jejich případných úprav.
Jeden proces, různé podoby
V malé škole může několik kroků zajišťovat jedna osoba. Ve větší organizaci se na nich mohou podílet další zaměstnanci, vedoucí pracovníci, personalista i mzdový účetní.
Pokud jsou kompetence jasně rozdělené a jednotlivé činnosti na sebe smysluplně navazují, může být evidence přehledná bez ohledu na velikost školy.
Ředitel nemusí osobně ověřovat každý jednotlivý výkaz. Důležité je, aby byl nastavený funkční systém, v němž je zřejmé, kdo za jednotlivé kroky odpovídá.
Odpovědnost zaměstnavatele za řádné vedení evidence pracovní doby tím samozřejmě není dotčena. Smyslem delegování jednotlivých činností je vytvořit podmínky, ve kterých může celý proces spolehlivě fungovat bez nutnosti osobního zapojení ředitele do každého úkonu.
Praktický tip pro ředitele
Užitečné může být také podívat se na evidenci pracovní doby jako na soubor několika navazujících činností:
získání údajů → ověření podkladů → vedení evidence → příprava a předání mzdových podkladů → uchovávání evidence
A u každého kroku si položit tři jednoduché otázky:
- Kdo danou činnost zajišťuje?
- Kdy ji má provést?
- Komu předává potřebné údaje nebo podklady?
Odpovědi mohou ukázat, zda jsou kompetence srozumitelně rozdělené, jednotlivé kroky na sebe dobře navazují nebo zda někde vznikají zbytečné nejasnosti. Při tomto zamyšlení může být užitečné věnovat pozornost také tomu, jak se řeší případné nesrovnalosti nebo zastupování nepřítomných pracovníků.
A teprve následně zvážit, zda nastavený proces nejlépe podpoří MS Office, jiný elektronický nástroj nebo jednoduchý formulář.
A jak je to tedy s tou tabulkou?
Klidně můžeme zjistit, že dosavadní formulář plně vyhovuje a není potřeba nic měnit. Nebo objevíme zbytečné kroky či místa, kde se informace předávají složitěji, než je nezbytné.
Případně také zjistíme, že nepotřebujeme nový software, ale pouze lépe nastavený postup.
Podstatnější než to, jakou tabulku používáme, je, zda každý ví, co má udělat, kdy to má udělat a komu má potřebné informace předat.
Kolik dalších činností ve škole bychom si mohli usnadnit, kdybychom se nejprve zaměřili na proces a teprve potom na nástroj?
Poznámka: Příspěvek se zaměřuje na organizační nastavení procesu, nikoli na podrobný výklad zákonných náležitostí evidence pracovní doby. Povinnost zaměstnavatele vést evidenci pracovní doby upravuje § 96 zákoníku práce. Zaměstnanecké výkazy, docházkové záznamy a podklady pro mzdové zpracování přitom nemusí představovat totožné dokumenty.
Autor článku:
PhDr. Mgr. Petr Kopečný, Ph.D.
management a koučink
Ředitel Základní školy a mateřské školy logopedické v Brně, speciální pedagog, kouč a lektor. Zaměřuje se na leadership ve školství, vztahy, komunikaci a udržitelné fungování vedení škol i školních týmů.