Čert a Mikuláš
Už chystáte čerty? Nabízíme pohled zkušeného dětského psychologa.
Známe to velmi dobře i podle sebe. V bezpečném prostředí s jistotou „záchrany“ se možná chvíli bojíme i trochu rádi. Ale jinak jsou strach a obavy veskrze kontraproduktivní a psychiku ohrožující. Rozhodně je nemáme rádi. A přínos pro život dítěte je nulový.
Možná v dospělosti můžeme historii s čertem dávat k lepšímu. Že v životě občas přijdou bez našeho přičinění i značné obavy, že se něčeho velmi bojíme, víme velmi dobře. Ovšem vyvolávat strach jen k potěšení dospělých, nebo snad dokonce k domnělému otužování a zocelování dítěte nepokládám za vhodné.
Ani letitá tradice pro mě není dostatečný argument. Není nezbytná a navíc ji lze naplňovat různým způsobem. Z toho je zřejmé, že strašení čertem principiálně odmítám. Snad jedině, když ho Mikuláš a Anděl udržují v bezpečné vzdálenosti a je zcela zřejmé, že jsou to právě oni, kdo celému rozdávání dárků šéfuje. I tak je dobré, když je u dítěte blízký dospělý.
Uznávám, že mezi dětmi jsou značné rozdíly. Kdybychom dopředu věděli, jak dítě na čerta zareaguje, byl bych v některých případech bezstarostnější – jsou děti, jejichž obavy v podobných situacích jsou minimální. Jenže my to nevíme, tak tato nejistota nás musí vést k výrazně větší opatrnosti.
Je jasné, že děti strašení čertem ve zdraví přežijí. Některé však mají velmi intenzívní nepříjemný pocit nejen bezprostředně, ale ještě po mnoha letech. Jsou ovšem děti, které jsou silně zaražené i z Mikuláše a Anděla.
Totéž platí pro školky a školy. Děti už jsou starší, některé bez obav tahají čerta za ocas. Vedle nich jsou takové, které se čerta stále až panicky bojí. Nejde samozřejmě pouze o samotné dítě, ale i o sociální vztahy ve třídě – je zbytečné, aby se pak některému dítěti ostatní smály, že je bábovka.
Rodina i škola mají dítěti poskytovat bezpečné prostředí. Nejen ve fyzické oblasti (čert určitě dítěti neublíží), ale i v psychické.
Autor článku:
PhDr. Václav Mertin
psychologie
Dětský psycholog, uznávaný odborník se více než 40letou poradenskou praxí. Specializuje se na uplatnění psychologie ve školství, individualizaci vzdělávacího přístupu k dětem, poruchy učení a chování, vstup dítěte do školy, domácí vzdělávání a na psychologické poradenství pro rodiče dětí.