Může ředitel uzavřít pracovní smlouvu sám se sebou?

Může si končící ředitel školy, který ale zůstává na pozici učitele, sám sobě napsat novou pracovní smlouvu a udělit si osobní ohodnocení ve výši téměř 50 % základní tabulkové mzdy? Může ředitel školy sám se sebou uzavřít některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr?

To jsou otázky, které se v praxi často objevují. A je nutné říct, že neexistuje naprosto jednoznačná odpověď, kterou by bylo možné opřít o konkrétní ustanovení některého z právních předpisů.

Vyjít proto musíme především z výkladů a z judikatury.

Klíčovým pojmem je střet zájmů.

Vždy je třeba dbát na to, aby nedošlo ke střetu zájmů. Uzavření pracovní smlouvy, DPP nebo DPČ nesmí vést k situaci, která by byla v rozporu se zájmy školy. Ředitel tak pro sebe zejména nemůže sjednat nepřiměřeně vysokou odměnu, která by neodpovídala běžným podmínkám, nebo jinou neobvyklou výhodu, která by ho nedůvodně zvýhodňovala oproti jiným zaměstnancům.

Ústavní soud ve svém nálezu III. ÚS 669/17 ze dne 21. 8. 2018 uvedl, že „střet zájmů a v důsledku toho neplatnost pracovní smlouvy nelze uvést bez dalšího, ale je nutno na základě individuálního posouzení každého konkrétního případu posoudit a vyhodnotit veškeré okolnosti. Zároveň však zde nesmí možnost střetu zájmů existovat pouze jako možnost, ale musí být skutečně reálný (nikoliv jako možnost).

Pokud vyjdeme z § 73a odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, můžeme říci, že nabídková povinnost je na straně zaměstnavatele, tedy školy. Pokud bychom chtěli být opravdu striktní a korektní, aby nedošlo k podezření z existence střetu zájmů, měl by nabídku na další pracovní zařazení končícímu řediteli zaslat nový ředitel školy po svém nástupu do funkce.

Ve výše uvedeném případě, kdy osobní příplatek byl nastaven na 50% platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, se velmi pravděpodobně o střet zájmů jedná; takto vysoký osobní příplatek není ve školách standardní.